pátek 20. ledna 2012

Vítejte v Surrey podruhé!

Začnu tedy již zmiňovanou halou. Jistě si všimneš jedné podstatné věci, která se tu od minula změnila (pokud si tedy pamatuješ na mé předchozí dobrodružství). Tentokrát je tu uklizeno a vypadá to o hodně lépe. S Winstonem jsme konečně vybalili artefakty z beden a umístili je do sklepa. Dřevo z beden se momentálně nejspíš pálí v krbu v ložnici nebo v knihovně...
Hale dominuje obrovské schodiště, které tě zavede do obytné části sídla.
Ze schodiště je velmi dobrý výhled, jak si můžeš všimnout. Což se mi hodilo obzvláště na konci dobrodružství, když se mi do baráku vloupala Fiama Nerra. Pitomci - chodili si hlavním vchodem, takže jsem je vklidu mohla oddělat shora...
Pravda, v noci tu často bývá trochu tma. Každopádně ten obrovský chlápek, sám pan Bartoli, se skutečně přehlédnout nedal. Hlavně dělal s těmi svými samopaly celkem kravál...
Když na schodišti odbočíme doleva, dostaneme se do mojí obytné části zámku - ložnice a koupelny. Ačkoliv se ti to možná může zdát trochu překvapující, i já se potřebuji občas umýt a trochu si odpočinout. Ani tak ale nespím moc klidně - hned vedle postele mám pro jistotu zbrojnici na klíč, ve které mám schovanou brokovnici, nějaké lékárničky a pár desítek nábojů. Člověk nikdy neví, že...
Když se vydám směrem od schodiště vpravo, dostanu se do odpočívací a studijní části sídla. V první místnosti se nachází salonek s hudebními nástroji (to bys do mě neřekl, co?) a ve druhé místnosti po schodech nahoru mám knihovnu. Ta zůsala skoro stejná jako minule, zatímco ze salonku zmizela ta příšerná modržá žíněnka - vyměnila jsem ji za poněkud efektivnější překážkovou dráhu na zahradě. Ale tam se dostaneme.
Nad schody se ještě nachází půda. Tady je jenom nějaké harampádí, co se nevešlo jinam. Však to znáš - artefakty, které se nevešly do vitrín, nějaký arzenál, starý šaty... Je tu děsná tma, ale připadá mi zbytečné sem pořizovat nějaké osvětlení. Kdyžtak si zapálím světlici, ne? 
Když se vydáme po schodech zase do haly a odtud zamíříme vlevo, dostaneme se do kuchyně. Teda - já tu moc nejsem, tady hospodaří spíš Winston, když dělá všechno, co může, abych neumřela hlady (a pořád mi vnucuje čaj, asi si myslí, že na takové překážkové dráze na něj určitě budu mít chuť, ale co, má už na to roky). Já se totiž musím přiznat, že neumím vůbec nic uvařit. Leda fazole na topince, ale jak by to se mnou dopadlo, že, kdybych se cpala celý život jenom fazolema...
Jo a tohle se ti bude líbit - nachází se tu taky mrazák, kam občas zavírám Winstona, když mě otravuje (a že to občas umí). Ale nikdy ho tam nenechávám dlouho, vždycky ho po pár minutách zase pustím, protože se ozve můj žaludek a Winston toho v mrazáku moc neuvaří, žejo...
Zvenku se dají také otevřít dveře vedle kuchyňské linky - to podstatně zkrátí cestu k překážkové dráze.
 No, Winston už zřejmě tuší, co ho čeká - příštích pár minut stráví jen se svým čajovým tácem a šunkami.
Ať už to dál vezmeme přímo nebo oklikou, dostaneme se tak jako tak do tanečního sálu. Původně byl teda větší - ačkoliv mně se zdá už takhle pořád dost obrovský - ale já jsem si z jeho části vzadu nechala přestavět bazén. připadalo mi to jako docela nevyužité místo. A já netancuju a bankety taky moc nepořádám, takže to není ani žádná velká škoda. Každopádně jsem tu nechala stereo. Bez tance se klidně obejdu, ale hudba občas chybí i mně.
Hm, ve tmě se mi zdá ten sál ještě o trochu větší. Ale zato je to docela romantika. Pravda je ale taková, že mafiáni, kteří se ke mně vloupali, moc myšlenky na romantiku neměli. A to mi občas viděli i pod župan...! Když jsem dělala ty salta, žejo. Dobrovolně bych se před nima samosebou nesvlíkla. Ale ten modrý samet holt klouže...
No a dál je můj oblíbený, již zmiňovaný, luxusní, vykachličkovaný bazén s prosklenou střechou. Trénovat holt musím i doma, jinak by se mi mohlo stát, že se někde ve skalách přerazím a z vykradačky hrobek se rychle stane nová obyvatelka hrobek. I když se teda přiznám, že v zimě to trošku flákám. Ne, že by  voda nebyla teplá, ale ona spíš tak jako není moc nálada...
No a konečně se můžeme vydat na zahradu. Tam jsem tě minule nepustila. Ono to bylo docela zarostlé a takové nehezké, takže jsme na tom trošku s Winstonem zapracovali (teda víc Winston a dělníci, co mi přijeli postavit tu překážkovou dráhu) a teď už si tam spolu můžeme hrát, skákat, lézt, kochat se zelení nebo bloudit bludištěm.
Brzy se dostaneme k překážkové dráze. Tady se mnou můžeš cvičit moje pohybové dovednosti (a radši to dělej často, protože sama od sebe se k tréninku málokdy dokopu a Winston nemá odvahu mě k něčemu dokopat, protože už sám chudák sotva zvedá nohy). Celkový čas se také měří na stopkách, takže můžeš zjišťovat různé zkratky a zkusit mě popostrčit k co nejlepším výkonům, abychom dosáhli nejlepšího možného času. S Jeanette je náš rekord 1:17 (ale to už jsem fakticky dala z posledních sil a jenom proto, aby mi už dala pokoj). Určitě se mi do komentářů pochlubte, jak je to u vás.
Vzadu za domem mám také takové speciální bludiště. V něm se totiž nachází spínač ke dveřím od sklepa, kde se můžeš podívat na moje poklady. Dveře od sklepa ale zůstanou otevřené jen chvíli, vždy to mám jen tak tak! Není to takhle ale samozřejmě jen tak náhodou - jde o bezpečnostní opatření kvůli zlodějům. Každý zloděj, který by mě chtěl vykrást, by to nejspíš brzy vzdal, protože než by vybloudil ven z bludiště, dveře by měl dávno zavřené. A trávit tam tolik času mu za lup nejspíš nestojí. Navíc mám alarm a vedle postele brokovnici...
Cestu v bludišti znám jenom já a kdo ji nezná, zřejmě tam zůstane na věky.
Budeme-li dostatečně rychlí, dostaneme se do sklepa. Tady můžeš vidět, že post archeoložky a vykradačky hrobek celkem vynáší... Ba ne, dělám si srandu. Většinu toho jsem zdědila po tetě. To mi také umožňuje cestovat všude, kdy se mi zachce. Na cenu já prostě nekoukám. Protože jak vidíš, s tímhle si s Winstonem bohatě vystačíme.
Toť tedy celá procházka mým panstvím. Vím, že asi nejsem moc dobrá průvodkyně, ale snad se ti ta malá vycházka líbila. Každopádně pokud tě alespoň trošku zaujala, neváhej a navštiv mě sám! budu ráda, až se v Surrey v TR 2 zase uvidíme. 
_____________________________

Žádné komentáře:

Okomentovat