úterý 17. ledna 2012

Vítejte v Surrey v roce 1996!

Začneme v knihovně. Ráda se dívám z okna, proto ta startovní pozice. Výhled je ale překrásný, že? Bohužel tě hned na začátku musím upozornit, že ven tě prozatím nepustím, právě tam totiž probíhá malá rekonstrukce a nevypadá to vůbec reprezentativně. Nicméně z druhé strany, kde není ve výstavbě budoucí tréninková dráha, si můžeš všimnout hezké kašny s delfínem a vstupní brány (určitě si na to vzpomeneš z úvodního filmu, když vstoupíš do mého sídla). Můžeš třeba rovnou stisknout klávesu pro rozhlížení a vyzkoušet si, jak je výhodné dívat se po okolí.
Knihovna je místo, kde ráda trávím třeba celé odpoledne (když zrovna nelítám po všech možných kontinentech). Bohužel mám už všechno přečtené. Ale občas napíšu nějaký ten cestopis a to právě tady. Pro příště si plánuji spoustu knih dokoupit.
Jejda... Jak je možné, že to nehoří? Winston* to ráno zapomněl rozežehnout a já tu poletuji v krátkém triku... A zrovna dneska si vzal volno. No nic, nebudu tě s tím zdržovat. Jen doufám, že ti nebude zima. Ale věřím, že ne, při všech těch skocích a kouscích, co mám v plánu.
Můžeme pokračovat do hudebního salonku. Ne, zrak tě skutečně neklame :) Nachází se tu hudební nástroje a ty jsou vážně moje. Pravda, už jsem se jich sice dotkla, ale nepovažuji to vyloženě za svůj koníček. Raději hudbu poslouchám, než sama produkuji. Ale jsme tu kvůli něčemu jinému. Častěji do hudebního salonku chodím kvůli velké žíněnce, na které si procvičuji skoky a salta. Asi tě napadne, proč jsem ji umístila právě do hudebního salonku.... No, vzhledem k tomu, že jsem ještě jaksi nestihla vybalit všechny relikvie z krabic, které se nachází ve vstupní hale (nelekni se, až tam ten nepořádek uvidíš), jinde nebyl pro žíněnku prostor... A hudební nástroje si zatím nestěžovaly.
Skok jen tak do výšky... Kdy asi dosáhnu až na strop?
A jeden skok vpřed...
...druhé salto vzad...
...třetí do strany (tohle mě baví!)...
...čtvrtý skok do stropu! Ne, to už se vážně trošku přeceňuji...
Toto je můj speciální, estetický, elegantní, aristokratický skok vévodkyně po hlavě. Mám na tebe jenom jednu prosbu: nikdy to se mnou prosím nedělej ve velké výšce, pokud pode mnou není hluboké jezírko. Ono to jinak docela dost bolí...
Věř mi, tohle skutečně byl skok. Nezakopla jsem, ani jsem se neposadila na bobek. Jeanette mě jen vyfotila v trošku univerzálnější pozici...
Až se dosytosti vyřádíš, ráda bych ti ukázala vstupní halu. Bohužel jsem ji před tvou návštěvou nestihla úplně uklidit, proto se ti omlouvám, že se musíš dívat na takový nepořádek. Je tam pár drobností, které jsem si přivezla z cest a ještě jsem je nestihla vybalit. To víš, dáma si poradí s hordou mužských protivníků, které na ni pošle lstivá vládkyně Atlantidy, ale přiznám se ti, že na nějaké stěhování věcí z beden mě neužije... Ale když už je tu máme, můžeme si na nich vyzkoušet mé prolézání. Nezapomeň se porozhlédnout kolem. Sídlo vypadá veliké, že?

Když se tak na to dívám, vlastně si říkám, proč jsem si přitáhla takové množství trofejí...?
Proč plaším, ještě to uklízet nemusím... Tam je ještě místa!
Hop, a jsme nahoře.
Sakra... No, myslím, že jednou mě stejně přestane bavit to věčně přelézat.
Pojďme se podívat do tělocvičny, když už jsme u těch psích kousků. Tělocvična tu nebyla vždycky, tahle velká místnost byla kdysi taneční sál. Asi tě ale napadne, že nejsem ten typ, co by pořádal taneční večírky a zval anglickou smetánku na pravidelné setkání u čaje. Ta místnost pro mě byla trošku nevyužitá. A tak jsem si tam přinesla pár beden, abych si udržovala kondici, když zrovna nejsem na výpravě a abych nevyšla ze cviku. Tobě se tělocvična bude určitě velmi hodit, protože se tam naučíš princip všech mých skoků. Vlastně v mém prvním dobrodružství budeme překonávat překážky pomocí skoků, přelézání a ručkování po římsách. To všechno si tady hravě procvičíš.

Věčná škoda protančit si tady střevíce, nemyslíš?
Hop!
Bedno, už k tobě doslova letím!
Vypadá to sice jednoduše, ale to bys neuvěřil, jak je tohle pracné na ruce!
A jedna elegantní stojka přímo pro tebe!
Ještě jsem ti neřekla, jak se plave. Je to úplně jednoduché. Akorát musíš dávat pozor na jednu věc - mé plíce jsou omezené a na jeden nádech nevydržím pod vodou věčně. Kanály bývají občas velmi dlouhé. Smrt utopením mi jistě nepřeješ...
Pojďme si to vyzkoušet do bazénu (bez toho utopení, prosím).
Hezky po hlavě do vody!
Tady se raději zdržím komentáře, protože otvírat pusu pod vodou není dobrý nápad.
Brr, ta voda je dneska ale studená...
Opravdu si myslím, že dnes nebyl dobrý nápad oblékat se do tak krátkého nátělníku. Pokud ti to nebude vadit, půjdu si vysvléct to mokré oblečení, rozdělám oheň a dopřeju si po těch kouskách trošku odpočinku u pěkné knížky. Doufám, že se ti u mě líbilo a že se brzy zase stavíš! Už se konečně pokusím udělat ten čaj :)
_______________________________________

* Pozor, nenechte se, prosím, zmást. Ačkoliv Lara zmiňuje Winstona na začátku článku, jeho postava se objevuje až ve druhém díle. Jeho připomínka slouží jen pro oživení článku :)

Zpět k rozcestníku Tomb Raider 1

Žádné komentáře:

Okomentovat