Když byla Lara Croft v Praze...

Naskytla se mi jedinečná příležitost! Z jednoho nejmenovaného zdroje jsem se dozvěděla, že Lara Croft se chystala do Prahy. Nenechala jsem si tuto naprosto parádní příležitost nechat ujít, a tak jsem se do Prahy vydala také. Laru Croft jsem dostihla, když s profesorem Robertem Trentem pracovala na plánech vykopávek pod Pražským hradem. Docela mě překvapilo, že Lara Croft vzhledem ke svému postavení a slávě nekladla žádný odpor k poskytnutí rozhovoru, dokonce vesele souhlasila a zdála se být potěšena. Došly jsme tedy do blízké kavárny, nechaly si donést kávu a já si vyzkoušela, jaké to je v novinářské kůži.

Pokud vím, čerstvě jste přijela do Prahy. Vím, že jste ji už jednou navštívila, ale bylo to za poněkud odlišných podmínek. Řekněte, čistě z pozorovacího hlediska, jak se vám naše hlavní město líbí?

LC (právě usrkla z hrnečku s horkou kávou a pousmála se): Tu kávu si musím dát ještě někdy, je báječná! Ale zpět k vaší otázce. Ano, Prahu jsem již navštívila, musím ale uznat, že tehdy jsem si moc nevšímala památek. Přiznám se, že hned po včerejším příletu jsem si s panem profesorem udělala krátkou procházku historickým centrem Prahy a byla jsem uchvácena. Její památky jsou obdivuhodné a její historie vskutku zajímavá.

Smím se zeptat, na čem právě pracujete?

LC: Zeptat se samozřejmě smíte, jde o to, zda vám odpovím (ušklíbá se). Pracuji na něčem, co bych nechtěla moc prozrazovat.. Máme jisté podezření, i když nám psali, že pod Pražským hradem není nic k vykopání.. Ale znáte to.. Musíte to prostě umět. Prozradím jen, že tato práce se poněkud odlišuje od té, kterou ode mě znáte. Rozhodla jsem se pomoci týmu archeologů ze Skotska, kteří věří v to, co hledají.

Ano, dle mého názoru je tato expedice pro vás skutečně výjimečná, je o vás známo, že nerada pracujete v týmu..

LC (sklopila hlavu a pečlivě přemýšlela o tom, co mi odpoví): Práce v týmu pro mě opravdu není.. Jednou to možná udělám ráda, ale víckrát ani ťuk.. Tady si můžu být jistá, že se mým lidem nic nestane. Mám zkušenosti a ty mě naučily věřit jen sobě. Jak jistě víte, má poslední týmová výprava, poblíž Paraíso, dopadla tragicky a od té doby se raději spoléhám jen sama na sebe. Navíc, i při tělocviku jsem nenáviděla týmové hry, nechtějte po mně týmové vykopávky! (Smích)

Pochopila jsem ,že o tragické události, při níž zemřeli skoro všichni její přátelé už se slečna Croftová nechce bavit, pozměnila jsem proto téma hovoru.

Slyšela jsem, že v jedenácti letech jste se poprala se svou spolužačkou, byla jste panovačná a snobská. Opravdu jste byla tak divoká? A pokud ano, vydrželo vám to dodnes?

LC (ušklíbá se): Ano, vážně jsem se s ní porvala.. Neměla jsem ji ráda! Zasloužila si to.. Pamatuju si, že mi říkala, že jsem sobecká a snobská. Teď vím, že měla pravdu. A ptáte se, jestli jsem taková dodnes? To ať posoudí ti, kdo mě znají, osobně si ale myslím, že jsem už více rozvážná než dřív, ale snob jsem pořád.

Říká se, že mise v Egyptě, z roku 2000, po jejímž skončení jste byla považována za mrtvou, vás nějak změnila...

LC: Rozhodně už nejsem tak důvěřivá. Víte, nedokážete si ani představit, co jsem prožila, když jsem se dostala z trosek pyramidy.. Když si uvědomíte, že vás zradil jeden z nejlepších přátel a důvěrníků, který málem zavinil vaši smrt, vás naučí nebýt naivní a přehnaně důvěřivá. Po tomto zážitku jsem nebyla chvíli schopná věřit ani tomu, co jsem na vlastní oči viděla...

Všichni vás znají jako neohroženou dobrodružku, zručnou archeoložku a odbornici pres mysticizmus.. Jaká jste ale doopravdy je nám záhadou. Řekněte, jste raději sama nebo ve společnosti?

LC (protože venku bylo sychravo, položila si ruce kolem horkého hrnečku s kávou a rozhlédla se po lokále): Záleží na tom, co myslíte tou společností. Máte-li na mysli čajové dýchánky s Anglickou smetánkou, pak vám říkám rovnou, že tohle nenávidím. Dobré přátele ale vždy ráda uvidím. A samozřejmě miluji své soukromí, ale kdo by ho neměl rád, že.

Jste bohatá, vážená aristokratka. Existuje něco, co si nemůžete dovolit nebo co vám schází?

LC: Tušila jsem, že se na to zeptáte.. Ale dobře. Samozřejmě, že existují věci, které si ani já nemůžu dovolit, například si představte, že bych vešla do Bílého domu a odstřelila prezidenta Ameriky.. Nene, to ani já nemůžu, za to by i mě zavřeli, i když jsem bohatá a vážená aristokratka. A jestli mi něco schází? No, na střechu nad hlavou si nemůžu stěžovat, pochopitelně, každý nevlastní sedm panství, ale jsou věci, které si ani za peníze nekoupíte. Takovým důkazem může být čas. Nedonutíte ho jít nazpátek, aby vám vrátil chvíle s vašimi rodiči, které vám byly ukradeny...

Věříte v nadpřirozené bytosti?

LC: Vzhledem k tomu, že moje práce se točí kolem mysticizmu, legend a bájí, v nadpřirozené bytosti věřím. Hlavně proto, že už jsem se s takovými bytostmi také setkala! Je až neuvěřitelné,jak si staří vládci nechávali chránit hrobky.. Nad jejich znalostmi dodnes nevycházím z údivu.

Snad se nebudete zlobit, když vám položím pár otázek na tělo..

LC: Pokračujte, uvidíme, zda mě vaše otázky rozzlobí..

Kolik vám je let?

LC: Takové otázky se ženám obvykle nedávají! Zapomínáte na slušné vychování!?

Dobrá, dobrá.. Přiznám se, že takovou reakci jsem čekala. Řekněte mi, slečno Croftová, co vy a muži? Jak na ně působíte? A proč se jich straníte?

LC: Není pravda, že se jich straním, jako každá žena, ani já neodolám mužskému šarmu.. Jen jsem se doposud poněkud úspěšně snažila své dosavadní vztahy ututlat. U některých se to evidentně nepovedlo.. Myslím si, že na ně působím tajemně a vyzývavě, to nevím, na to se zeptejte jich. Připadám si ale prokletá - žádný vztah mi nikdy nevydržel déle, než pět měsíců.

Byla jste ale zasnoubená, je to tak? Proč z vaší svatby sešlo?

LC: Protože jsem těm, kdo mi nařizovali vdát se pohrozila, že raději skočím z věže, než že si vezmu toho troubu, s kterým chtěli můj život spojit! Nejspíš bych ho zastřelila ještě před svatebním obřadem!

To snad ne..

LC: Dobře, možná bych ho nezastřelila, ale rozhodně jsem ráda, že z toho sešlo díky vlivu mého strýčka! A nemůžete se mi divit, že člověk jako já používá slovní vazbu ,,nejradši bych ho zastřelila". (Smích)

V žádném z vašich panství se snad nenachází jediná televize...

LC: Ale kdepak! V Surrey jedna je! (Smích) Musím se ale přiznat, že televizi nemám ráda. Když si to vezmete, tak člověk jako já na ni ani nemá čas. Navíc je televize dle mého názoru velmi ovlivnitelným médiem. Když už mi nějaký čas zbývá, sáhnu raději po nějaké dobré knize.

Když už je řeč o knihách, sama jste autorkou několika dobrodružných cestopisů.. Kolik jich máte na kontě?

LC (přemýšlí): Počkejte... No, bude jich nejspíš dvanáct, pokud jsem na žádnou nezapomněla.. Moment, vlastně třináct, když připočítám Myšlenky dobrodruha, které mají vyjít letos na podzim.

Jaký je váš nejoblíbenější adrenalinový sport?

LC: Nejvíce miluji jízdu na motorce a střelbu na pohyblivý terč.

Prozraťe mi, slečno Croftová, v čem je to kouzlo, které skrýváte? Proč se ve vás ženy vzhlíží a chtějí se vám podobat?

LC: Tak to nevím, možná jsem sebevědomá, bohatá, krásná a úspěšná.. Která žena by taková nechtěla být? Navíc mám bohaté historické vědomosti.. Pokud nějaké ženy jdou v mých stopách, pak je čeká velice zajímavý život!

A naposled, chtěla byste něco vzkázat svým fanouškům a obdivovatelům?

LC: Ano, ráda bych jim vzkázala, že jsem moc ráda za jejich podporu a věrnost, které mi dodávají sebedůvěru a pohání mě dál. Děkuji jim za to, že má dobrodružství už patnáctým rokem prožívají, je mi ctí, že právě já jsem jejich vzorem a přeji jim mnoho štěstí a radosti do života! A hlavně, myslete a bojujte jako dobrodruzi, jděte si za svým cílem a najdete ho! A já se budu na příštím dobrodružství, na kterém se spolu potkáme snažit, aby i oni z něj natěžili tolik skvělých zážitků, jako já!

Poté jsme už bez mého bloku, propisky a diktafonu pomalu dopily kávu. V kavárně jsme strávily málem tři hodiny, při kterých za námi běhali Lařini fanoušci a chtěli jí potřást rukou nebo chtěli její autogram. Lara Croft ochotně rozdávala úsměvy a podpisy. Není to nafoukaná primadona, což by se dalo čekat, ale je to sympatická, sebevědomá žena, která ví, co chce a svých obdivovatelů si nesmírně váží a doufá, že jestli jednou odejde, její práce nebude marná a najde se někdo další, kdo bude její cesty následovat.

No a poté se Lara Croft vydala zpět ke své práci a já jsem se rozjela do Jindřichova Hradce, abych vám tento exkluzivní rozhovor mohla poskytnout. Takže jestli jste si někdy mysleli, že Lara Croft je namyšlená a sebestředná, mýlili jste se!

Slečně Croftové děkuji za příjemné posezení a přeji jí mnoho dalších objevů a štěstí do života!