úterý 15. srpna 2017

Nedokončená práce: návrat do Egypta

Navigace: Jeanettin herní report

Práce zničením Atlantidy tak úplně neskončila. Než se Lara stihla doma opláchnout, musela vyrazit na známá místa znovu. Pro sochu kočky. Představte si ten nejtěžší level z Egypta, vynásobte počet nepřátel, který se v něm vyskytoval, dvěmi, vydělte počet lékárniček a nábojů, které se v něm dalo sebrat dvěmi a dostanete reálnou představu o tom, jak vypadá první a druhý level datadisku Unfinished Business.

Obávám se, že screenshotů Lařiny smrti tu bude během čtyř levelů víc, než za celých dvanáct levelů předchozího prvního dílu. Jeanette navíc hraje UB asi tak podruhé v životě. Nejen, že mi to trvalo dvakrát déle, protože jsou tu samozřejmě páky, klíče i spouště poschovávané, ale opět jsem snad dvacetkrát dostala infarkt, když začalo něco někde řvát a následně skákat. Taky jsem nechápala logiku tvůrců, kteří předpokládali, že Jeanette s jednou malou lékárničkou přežije souboj se třemi mumiemi jen s obyčejnými pistolemi.

Je to ovšem kouzelná atmosféra. Egypt pod nádherným hvězdičkovým nebem bez mráčku. Známé lokace zatopené stovkami kubíků vody. Dokonce i koule a kameny, které na Laru v předchozí hře vyskočily, zůstaly zaklíněné ve zdech, které probouraly, když se snažily sestřelit Laru.

No, je to výzva. Bude to zase kýblem nervů a potem a krví vykoupená zábava. Ale pocit z dobře vykonané práce se jistě dostaví. A snad to alespoň ocení i Lara, že jsme tohle dobrodružství zvládly.

 Uf. Tak jdem na to.
 Jak jinak než s elegancí Laře vlastní.
 Staré známé místnosti. Zatopené, ale stále stejně okouzlující. Voda odhalila nové cestičky k dalším místnostem.
 Nechtěla bych být v Lařině kůži a jít osobně tudy znova.
 Pokud máme v inventáři jen obyčejné pistole a jednu lékárničku, je takovýto typ souboje povolen.
 Svět vzhůru nohama nevypadal o moc líp.
 Pistole versus zuby. Pisotle vyhrály až na třetí pokus.
 Egyptská voda je alespoň příjemně teplá.
 Udržovat během dobrodružství zdravou mysl je velmi důležité na soustředění. Jóga se nesmí zanedbávat.
 To to píchá...
 Proč jen ti egypťané staví tak divné schody?
 Prapodivné krabičky, které tu nechal nějaký dobrodruh před námi, skrývají tak drahocenné náboje.
 Uf. Už na mě začínají být ty kvádry nějaké těžké.
 Ta kočka vypadá podezřele... živě.
 Přece jsi se mnou nechtěl měřit síly.
 "Nedívej se dolů, Jeanette, nebo mě zase pustíš."
 A jen doufat, že dole bude voda.
 Na kočky platí stavět se na hlavu a vystrkovat nohy hodně vysoko.
 Jestli se to hne...
 Divný, že to po těch letech funguje.
 Nebýt tu ty mumie, uděláme si s Larou romantický piknik. Pozvaly bychom i Larsona a Pierreho.
 Tohle bylo nejdelší tahání krabice v historii Tomb Raider.
 Proč mám na jedny dveře hledat dva klíče?!
 Sakra, tohle vypadá zákeřně.
 Běhající kočky na zdi nevypadají vůbec nebezpečně...


 Když osm mumií čeká až zatáhnete jednu spoušť, je to něco, co by se dalo nazvat jako fakt blbej pocit.
 Tohle jenom vypadá jednoduše.



 Kočky byly pro egypťany posvátné. Proč nevyrobit ze zlata jednu fakt obrovskou?


2 komentáře:

  1. Wow, to vypadá opravdu moc krásně!...i když podle popisu dost těžce. Gold díly k prvním třem Tomb Raiderům jsem nikdy nehrála, ale určitě jsou úžasné!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou hlavně nehorázně těžké... Doteď byl pro mě TR3 nejtěžším dílem ze všech. Po dohrání Goldu musím svůj názor přehodnotit :)

      Vymazat