Samozřejmě jsem zjistila, že v levelu Aldwych jsem vždy byla už před koncem, když jsem to vzdala. Následující level Lud's Gate byl zase o trošku lehčí, než jsem čekala - až na ten závěrečný podvodní labyrint s jakýmsi žlutým vozítkem s legračně znějícím motorem. Tady člověk skutečně pozná, jak důležité je vyměřit si Lařin dech takřka na vteřinu. Když se do toho pustí ještě potápěči nebo krokodýli, kteří Laru absolutně zmatou, takže neví, kterým směrem se vydala, to už abychom si začali rvát vlasy. Tady opomenout jednu páku, tu zase najít, které dveře se otevřely, dávat si pozor na dech, příliš nebourat do zdí... Ne, v Londýně nás s Larou skutečně nečekalo žádné brouzdání po historických památkách. Na druhou stranu, tohle bylo možná o něco víc zábavnější.
Slečna Leight mi ovšem chvilkami tím svým připitomělým smíchem lezla na nervy. Nicméně, díky tomu, že zapomněla, že elektrické šoky probíjí i lidským tělem, ten její smích moc dlouho netrval. Bohužel na to zprvu zapomněla i Lara (vlastně spíš Jeanette), takže následoval Load Game. Jeanette i Lara byly totiž nejdřív trošku zmatené z toho, co (ne)milou Sophii vlastně zabilo... Napodruhé - poučeny pálivou elektřinou - jsme už ale hledaly tlačítko vypínající elektřinu a našly jsme...
Snad nejzákeřnější byla ale kamera, která v levelu Thames Wharf pořád dělala tohle.
Nebo tohle.
Či toto. Ano, tušíte správně - ta velká věc přes celou obrazovku je Lařino pozadí...
Ani prsa nezůstala pozadu.
Potom jsme zkoušely všechny možné způsoby smrti. U tohohle jsem byla ráda, že Lara zůstala vcelku...
Tahám si tahám bedýnku a ejhle! Elektrická skříňka se objevila hned za Lařinými zády...
Lara se také snažila nepřítele uchvátit svými gymnastickými schopnostmi.
Ukecat se ale nenechal. V této poloze ho musela zabít.
Kuk!
Lady Croft s otevřenou náručí... Po svém, samozřejmě.
Taky se nám podařilo pár zajímavých kousků v Oblasti 51. Není to tak dávno, co jsem vás upozorňovala na zajímavost v levelu High Security Compound, kde mi strážní zabili jednoho z vězňů, ačkoliv jsme zřejmě byli přesvědčeni, že to není možné. Ovšem mně se to stalo už podruhé. Nevím, jak to dělám. Nebo respektive můj počítač. Každopádně, já toho chudáka nezabila.
Tuto pózu jsem nemohla nevyfotit. Lara při ní vypadá tak hezky... opravdově? Nevím, prostě se mi líbila...
Samozřejmě i z druhé strany...
O pár chvilek dál jsme se kochaly krásnou přírodou nedotčenou rukama primitivních obyvatel.
Mám ho zastřelit, nebo nemám...
Včera jsme s Larou došly na konec levelu Crash Site. Nervózně jsem se zastavila před kajakem a zařekla se, že soutěsku Madubu si dám až dnes, jelikož na to je třeba nabrat nové síly...
Žádné komentáře:
Okomentovat