Mona Lisa. Když se to jméno vysloví, každý ví, že nejde o jméno žádné
slavné herečky, prezidentky nebo zpěvačky. Přesto se ale nad tím jménem s
respektem pozastavíme. Samozřejmě jde o legendární Monu Lisu, slavný
obraz Leonarda da Vinciho, jejíž záhadný úsměv doprovází svět již od
šestnáctého století... Každý ví, kdo ten obraz namaloval, skoro každý
ví, že ten obraz visí ve vyhlášeném Louvru. Ne každý ale ví, kdy dílo
vzniklo, jakou za svůj život prošlo strastiplnou cestu a proč vůbec
spatřilo světlo světa. Pojďme se dozvědět něco víc o obraze, který se
stal předlohou mnoha mýtů, středem zájmů i komerčních inspirací pro
veleslavné beletristické romány nejen s Robertem Langdonem nebo počítačové hry s Larou Croftovou...
Úvodem...
Proč
sem vlastně dávám fotografii obrazu, když všichni víme, jak vypadá? Je
to proto, že při čtení následujících řádků budete neustále vyjíždět myší
nahoru, abyste se na vlastní oči sami přesvědčili, zda to, co tady o ní
píšu, je vůbec pravda. Budete si na vlastní oči chtít prohlédnout její
mnohoznačný úsměv, zajímavý posed i to nevysvětlitelné pozadí...
Mona Lisa a Leo
Mona Lisa vznikla na počátku 16. století, kdy ji v letech 1503 - 1506 namaloval legendární, záhadný a geniální vědec a umělec Leonardo da Vinci během svého pobytu ve Florencii. Modelem k vytvoření obrazu mistrovi stála Lisa del Giocondo, manželka florenského obchodníka Francesca del Giocondo (tato informace je stoprocentní, neboť ji doložil odborník z knihovny německé univerzity v Heidelbergu - Armin Shlechter - na základě nálezu rukopisné poznámky nacházející se na okraji knihy florenského úředníka Agostina Vespucciho z října 1503). Obraz je malován technikou sfumato - jedná se o malířskou techniku překrývání průsvitných vrstev barvy, aby se vyjádřil prostorový dojem hloubky, objemu a tvaru. Da Vinci tuto techniku použil jako vůbec první malíř. Obraz je malován olejem na dřevo topolu (olejomalba byla v té době nejčastější a nejvýhodnější způsob malby).
Strastiplná cesta Mony Lisy
Tato dáma měla tu čest viset již v tolika ložnicích! Po celou dobu da Vinciova života samozřejmě přebývala u svého tvůrce, ovšem těsně před svou smrtí ji Leonardo prodal králi Františku I. za tehdy poměrně vysokou cenu 4 000 zlatých dukátů. Obraz se pak dostal do zámku Fontaineblau, později se Mona usmívala ze zdi zámku ve Versailles. Po velké francouzské revoluci zaujal obraz své místo v Louvru, krom doby, kdy bdil nad postelí v ložnici samotného Napoleona. Dnes je obraz majetkem francouzské vlády a visí v galerii Louvre. Doufejme, že tam už zůstane.
Čím nás její úsměv okouzluje dodnes? Aneb několik perliček.
- Tento záběr obrazu se do té doby nepoužíval. Osoby byly zobrazovány buď celé nebo jejich busty. Mona Lisa je ale zobrazena do půlky těla a z jejího vzezření je jasné, že sedí v křesle.
- Osoby, jenž se v tehdejší době objevovaly na plátnech, nikdy nesledovaly diváka tak bedlivě, jako Mona Lisa. Vždy se dívaly zaujatě ven z obrazu. Když ale projdete kolem Mony Lisy, máte neustále pocit, že vás pozoruje. Způsobuje to takzvaný pohled in-face. Ten se pozdějším umělcům zalíbil a začali ho po da Vinciho příkladu používat.
- Tehdejší portrétisté zobrazovali osoby většinou z profilu. Zobrazení Mony Lisy - tedy částečně z profilu a částečně z anfasu - bylo do té doby až na výjimky nepoužívané.
- Všimli jste si, že osoby zobrazované na portrétech mají za sebou v pozadí povětšinou nějakou místnost či komnatu, zatímco za Monou Lisou je příroda a pláň? Není to trochu nezvyklé pozadí pro ženu sedící v křesle? I když - z obrazu byla údajně kdysi odříznuta část, která zobrazovala dva sloupy z terasy, jenž prý postavu rámovala.
- Postava Mony Lisy krajinu za ní vertikálně rozděluje. Když si Monu Lisu odmyslíme a zkusíme si představit jen čistou krajinu v pozadí, je v našich představách nemožné, aby se tyto dva výjevy spojily. Jednoduše nenavazují. Jako by Mona měla za sebou dva další, naprosto odlišné obrazy.
- Jedna teorie tvrdí, že Leonardo v obraze ztvárnil sám sebe v ženském těle, druhá zase, že zobrazovaná žena je těhotná.
Hlavní vchod do Louvru, kterému dominuje legendární skleněná pyramida.
Samozřejmě vůbec nic z toho nemusí být pravdivé. Obrazy jsou od toho, aby je ten, kdo se na ně dívá, interpretoval podle svých vlastních představ. Tak si udělejte svůj vlastní názor. Na jednom se ale určitě shodneme - Mona Lisa má v sobě něco tajemného, že?
Žádné komentáře:
Okomentovat