Pršelo. Blesky se hrozivě předháněly okolo prolétajícího letadla, které si nevybralo zrovna nejvhodnější dobu pro cestování. Ohlušující hromy znervózňovaly pilota. Dvě další pasažérky se snažily divoké bouře všude okolo nevšímat.
"...protože nikdo zatím žádného nechytil." pověděla devítiletá dívenka sedící na klíně své matky. V ruce měla otevřený růžový zápisník a v něm si právě prohlížela pár svých nedávných nákresů.
"Neznamená to snad, že nejsou." odpověděla své dceři pohledná žena.
"To je pravda, ale možná, že nechtějí být nalezeni." zavrtěla hlavou dívka. "Yeti se zdají být divocí, ale možná, že prostě nemají rádi svou stále chladnou bytost." zvážila. "Taky bych asi neměla být." dodala pak. Na svůj věk byla malá Lara neobyčejně bystré dítko.
"Nikdy nemusíš být chladná, Laro, pokud sama nebudeš chtít." pověděla dcerušce Amelia a políbila ji na vlasy. Malá Lara protočila panenky. Náhle se ulekla. "Dívej!" ukázala ven, kde to vypadalo, jako by snad mezi sebou vedli válku všichni bohové světa.
Letadlo se nebezpečně zakymácelo a odhodilo pasažérky z křesla. Ozvala se hlasitá rána.
"Co se děje, pilote?" zakřičela Amelia na pilota. Musela křičet, aby ji slyšel.
"Paní Croftová, zůstaňte sedět! Mayday, mayday...! Přišli jsme o jeden motor... Snažíme se udržet spojení..." volal zoufale pilot do vysílačky. Amelia zatím násilím posadila dceru do sedačky a připoutala ji pásem.
"Letadlo spadne?" pohlédla dívka na maminku prosebným pohledem.
"Ne, pokud to nebude nezbytně nutné." odpověděla matka a sama se připoutala k protějšímu sedadlu. Lara slyšela pilotův zděšený hlas. "...stabilizér nejde... cuká směrovka, ztrácíme výšku... padáme čumákem k zemi..."
"Zavři oči, drahoušku." poprosila dívku matka.
"Já ale nechci mít zavřené oči." protestovala dívka.
_________________________
Zpět k rozcestníku Tomb Raider 7 - Příběh
Zpět k rozcestníku Tomb Raider 7
Navigace: Tomb Raider 7 - Příběh
Wow moc se mi líbí jakým stylem sepisuješ příběh. :)
OdpovědětVymazatÚplně si u toho tu scénu představuju. ;)