úterý 15. března 2016

Král Midas a jeho zlatý dotek

Příběh krále Midase je s námi v TR už od jeho počátku. Level, ve kterém musí Lara sebrat olověné cihličky a potom je položit na ruku krále Midase, aby zezlátly, je snad nejznámější z celého Tomb Raider. Je to hezká připomínka řecké mytologie, zajímavé oživení hry a popřípadě i velice zajímavý gameover. Midas totiž zkamení všechno, takže pokud si Lara na jeho ruku stoupne, zezlátne taky. Ačkoliv ji všichni milujeme, nevěřím, že by se tu nacházel někdo, kdo by ji tam naschvál nepostavil, aby se nepodíval na krátkou, ale zajímavou scénku. O jedenáct let později byla tato scénka v TR Anniversary ještě propracovanější, abychom opravdu měli na co vzpomínat.

Jak to bylo s králem Midasem? Pojí se k němu zajímavá řecká legenda, která vypráví příběh o lidské hrabivosti a marnotratnosti, na níž bájný král málem doplatil životem. Vy byste si z toho měli vzít to ponaučení, že zlato a bohatství není ta nejdůležitější věc na světě. A Lara? Ta si pro změnu uvědomila, že nemá skákat úplně na všechno, co při svých cestách potká...

Příběh o králi se zlatým dotekem
Midas byl šťastný muž, který vládl zemi Phrygia v Malé Asii. Měl všechno, co si král od života jenom může přát. Žil v přepychu ve svém velkém paláci, netrápily ho skoro žádné starosti a sdílel svůj hojný život s krásnou dcerou, která s ním v paláci pobývala. I když byl král velmi bohatý, myslel si, že kdyby měl ještě víc zlata, bude ještě šťastnější. Že lidské štěstí závisí na tom, kolik zlatých dukátů může člověk mít a on sám dokonce trávil dny počítáním svých zlatých mincí a pokrýval své tělo zlatými předměty, které vlastnil. Peníze a bohatství byly jeho posedlost.

Král si ve svém království pokojně vládl, každý den počítal mince a byl zahleděn do své vlastní chamtivosti a hrabivosti. Jednoho dne ale tímto královstvím procházel bůh vína a veselí, Dionýsos. Jeden z jeho společníků, satýr Silenus se za bohem opožďoval, protože byl z dlouhé cesty unavený. Nedaleko se nacházel palác krále Midase a Silenus se rozhodl, že si na chvíli odpočine v jeho růžové zahradě. Když ho tam Midas našel a dozvěděl se, že jeho zemi navštívil sám bůh Dionýsos, neváhal ani chvíli a ubytoval ho i s jeho poutníky ve svém přepychovém paláci. Bůh vína, veselí a oslav, velmi vděčný Midovi za jeho pohostinnost, se mu chtěl nějak odvděčit. "Přej si cokoliv a já ti to splním." řekl králi. Midas se nemusel moc dlouho rozmýšlet."Přál bych si, aby se všechno, co vezmu do svých rukou, proměnilo ve zlato." Dionýsos varoval krále a požádal ho, aby si své přání co nejrozumněji rozmyslel. Ale Midas si stál za svým přáním, a tak Dionýsovi nezbylo nic jiného, než svůj slib splnit a pověděl Midasovi, že až se příštího dne probudí, všechno, čeho se král dotkne, promění se ve zlato.

Druhý den, když se Midas probudil, chtěl okamžitě zjistit, jestli Dionýsos splnil svůj slib a daroval mu tuto magickou schopnost. Natáhl ruku na malý noční stolek a ten se okamžitě proměnil ve zlato. Midas vyskočil z postele a zářil štěstím. Pak se dotkl židle, koberce, kliky u dveří nebo vany a zjistil, že věci jsou sice zlaté, ale už je nemůže používat. Když se procházel po své zahradě, bral do rukou růžové keře, aby si k nim celý šťastný přivoněl, ale všechna kvítka, kterých se dotkl, zezlátla a už nevoněla. Král si uvědomil, že aby mohl vnímat jejich vůni, nesmí se jich dotýkat.

Když se Midas vydal na snídani, vložil si do úst kuličky hroznového vína, ale neměly sladkou chuť. Byly tvrdé a vůbec mu nechutnaly. Ve chvíli, kdy se jich dotkl jazykem, se proměnily ve zlato. Totéž se stalo i s krajícem chleba a vínem, kterého se chtěl napít. Král si uvědomil, že jeho přání má nezvratné účinky, protože i když byl obklopený jen zlatem, byl hladový a nešťastný. Do sálu vstoupila jeho dcera a viděla, že otec pláče. Poklekla k němu a chtěla ho objemout. Ale ve chvíli, kdy se dotkla jeho ramen, stala se z ní neživá a chladná zlatá socha. Zoufalý král zvedl ruce k nebi a prosil boha Dionýsa, aby z něho toto strašlivé prokletí sejmul.

Bůh Midasovy nářky vyslyšel a zželelo se mu ho. Věřil, že se král ze svých chyb poučil a poradil mu, aby se vydal ke břehům řeky Pactolus a omyl si v ní ruce. Midas tak učnil a byl překvapen, když viděl, jak mu zlato proudí z rukou. Když se Midas vrátil domů, vše, čeho se dotkl, bylo zase normální. Mohl si vychutnávat chuť jídla a pití a mohl se objímat se svou milovanou dcerou. Rozhodl se potom, že se rozdělí o své velké štěstí s ostatními lidmi. Stal se lepším člověkem, velkorysým a vděčným za všechny drobné radosti v životě. Jeho lidé ho měli o to víc rádi a když král zemřel, všichni truchlili nad smrtí svého milovaného vládce, ale navždy v jejich srdcích zůstal jako člověk, který se ze svých chyb poučil a dokázal rozdávat radost i dále. Říkalo se, že v místě, kde si Midas umyl ruce v řece Pactolus, řeka vyplavuje zlatý písek, který nachází šťastní řekové a hledači zlata.

Midasův dotek a Midasovy oslí uši
Pokud uslyšíme někoho zmiňovat frázi "má Midasův dotek", bude tím zřejmě myslet, že dotyčný je obdarován velkou dávkou štěstí a vše, na co sáhne, udělá dobře.
K Midasovi se ale pojí ještě jedna legenda. Když se král zbavil svého prokletí, bohatství a zlato se mu zošklivilo. Našel si jiný smysl života a šel se učit hudbě u Orfea a stal se ctitelem lesního boha Pana. Ten se jednou odvážil vyvolat boha Apollóna k hudební soutěži. Pan ale prohrál. Mezi posluchači byl i Midas, který jediný s výsledkem souboje nesouhlasil a Apollón mu za trest nechal narůst oslí uši. Podle některých verzí je pak král skrýval pod svými bujnými vlasy, takže o nich věděli jen jeho holiči, kteří měli přísný zákaz o tomto tajemství mluvit. Jeden z nich to ale nevydržel, v polích vykopal jámu a do ní tajemství zašeptal a zasypal. Na místě vyrostlo rákosí, které zvěst o uších tiše šeptalo, a tak se o ní dozvěděli i ostatní lidé.
Podle etnologů byly oslí uši ve Střední Asii v době bronzové atributem králů, který byl zobrazován a zachycován na řadě pečetí. Pověst o Midasovi možná vysvětlovala tento pro Řeky nesrozumitelný smybol.
Jméno Midas také nosilo několik skutečných panovníků a vládců země zvané Frýgie (dnes oblast v západním Turecku). Jeho jméno je ovšem nejznáměji spjaté s legendou o zlatém doteku.

Midas a Tomb Raider
Lara Croft se s tímto panovníkem setkala v TR1 a v TR Anniversary, v levelu Midasův palác. V TR1 byly vidět pouze královy nohy, v Anniversary byl vyobrazen celý král sedící na trůně. Jeho ruce jsou upadlé na zemi, ale kupodivu fungují a řeckou legendu tak potvrzují. Lara ji musí využít, aby na ni položila olověné cihličky, ze kterých udělá zlaté a použije je pak aby si otevřela další cestu. Bohužel nesmí zapomenout, že pokud si na ruku sama stoupne, zezlátne taky.
____________________________

Navigace: Legendy a mýty

1 komentář:

  1. Mýty o Midasovi jsem četla už někdy na základce :) ale na druhou stranu TR1 a TR Anniversary jsem ještě pořád nehrála :) Tak teď vím, co můžu čekat :)

    OdpovědětVymazat