Několik oranžových, ledových screenshotů...

Člun má na motoru zajímavé číslo.
Že by byl z budoucnosti? TR3 se odehrává
přece v roce 1998...

...přímo z Antarktidy. Samozřejmě mám na mysli oranžovou bundu Lary a ledové prostředí, v němž jakoby ve svém oblečení doslova svítila. S touhle Larou jsem hrála vůbec poprvé v životě. Podařilo se mi dostat přes zákeřný Londýn (a nic jednoduchého to napoprvé vážně nebylo) a konečně jsem si mohla vychutnat cutscénu s havarovaným vrtulníkem a krásnou, bílou scenérii, které dominovala veliká loď.

S Larou jsme se na místě motaly (naschvál, ne že bychom se ztratily, ale chtěly jsme se pokochat) snad hodinu. Dál se nám nechtělo, jelikož nám na palubě lodi bylo pěkně. Ta je mimochodem moc krásně zpracovaná, jen co je pravda!

Mamelukové v červených bundách byli - na to, jak se zdáli tupí - docela obstojní a vydželi dost ran. To asi ty jejich tlusté kožichy. Věděla jsem, že si mám nejlepší zbraně nechávat až na Antarktidu. Na co se skutečně netěším, je souboj se závěrečným bossem hry. Akorát mě vážně mrzí, že co jsem si poctivě nasbírala v Londýně, to mi v Nevadě sebrali, takže jsem tak přišla o dost věcí. Nicméně, snad se mi to alespoň částečně podařilo dohnat v Jižním Pacifiku.

Na člunu nám to s Larou kupodivu šlo moc dobře! Na druhou stranu, naše dobrodružství skončilo na základně RX - Tech Mines mezi zaseknutými dveřmi... Žádný mutant. Dveře nás dostaly...

Musí to děsně klouzat! Hlavně se nepustit...

Pěkná loď s moderní výbavou. Jen jí nebudeme moc závidět, až voda pod ní doopravdy zcela zmrzne.

Červený kožich je bezesporu nápadnější než oranžový.

Okružní jízda kolem lodi.

Jen o vteřinku dřív a mohly jsme klidně hrát dál...