neděle 29. ledna 2012

Moje hraní TR2: Tibetan Foothills

Teda řeknu vám, nevím, nevím, zda tohle je zrovna dvakrát povedený playing. Ocitám se totiž v neoblíbené části hry. Přiznám se, že Tibet není zrovna mé nejoblíbenější místo. Zatímco level Barkhang Monastery - musím říci - upřímně miluji, levely jako jsou Tibetská předhůří nebo Ledový palác či Talionské katakomby mě děsí ještě teď, natož, když se zpětně podívám na to, jak jsem je hrála poprvé. Sněžní muži by mi ani tak nevadili. Ale ti obrovští, hnusní, zákeřní, krákaví ptáci, co mají rozpětí křídel dvakrát delší, než je samotná Lara, z těch mi naskakuje husí kůže, jen si na ně vzpomenu. Možná jsem vám to už někdy psala, ale já mám děsný, opravdu děsný strach z ptáků... Je jich tam navíc neskutečně moc!

A sněžný skůtr, ten také moc nemusím. Ačkoliv dopravní prostředky v TR vždy mají hru oživit a zpestřit, já se přiznám, že s Larou nejraději chodím po svých, takže části, které musíme překonat na kolech nebo řetězech pro mě bývají maličko obtížnější... Nicméně, dívat se, jak nepřátelé jednoduše a bez námahy končí pod řetězy skůtru je docela efektní, to se musí nechat :)

Na několika místech stále ještě trošku bloudím a jdu tam, kam nemám. To je prostě tím, že tento level se mi ještě nedostal tak pod kůži. Taky se mi častokrát stávalo, že Lara skákala vpravo, místo dopředu, kam skočit měla. Ty místa poznáte jednoduše - jsou to ta, kde skáče doprava, když tam vůbec žádná cesta není...

Ten song, který se rozezní ve chvíli, kdy Lara nasedne na červený skůtr, je báječný...

Promiňte mi, že s černým skůtrem tak zběsile střílím, když to vůbec není třeba. Já nevím proč, ale prostě jsem si na to zvykla. Potřebuju asi mít kolem sebe mít hodně světla :)


 _____________________________

Zpět k rozcestníku Jak Jeanette hraje TR2?
Zpět k rozcestníku Tomb Raider 2

Žádné komentáře:

Okomentovat