Level 8: Začíná nám trošičku hořet za patama

Tak jsem si v průběhu Velikonoc prošla s Larou všechny osmé levely od TR1 až po Underworld. Nebylo to zrovna nic jednoduchého. Londýnu v TR3 jsem ani po těch letech nepřišla na chuť (a když si vzpomenu, že na mě čeká Aldwych, osypu se) a v TR Underworld mi bylo pěkné horko, když sídlo Croftů vyletělo do vzduchu. Pot ze mě taky lil při hraní Tomb Raider 1, když jsem ne a ne najít druhý stříbrný klíč v levelu Cistern. Ono je hrozně jednoduché se v tomto levelu ztratit a zamotat se do toho, kde už jste byli, jak si napustit vodu, které dveře si otevřít, nebo kde to projít dole a nahoře. Jak to v TR bývá, většinou je kámen úrazu v tom, že někde zapomeneme přehodit nějakou spoušť nebo se pořádně nepodíváme a neodhalíme ještě jednu cestu, která se támhle za rohem skrývala. Můj problém byl v oné páce, kterou bylo potřeba přehodit, aby se otevřely dveře ke druhému klíči. Pak už cesta vedla jen přes pár gorila asi pět lvů, takže nic moc náročného. V celku jsem ale v levelu Cistern strávila zhruba hodinu a tři čtvrtě (Jeanette, styď se...).

Naopak v TR2 jsem se rozplývala nad nádherným provedením převrácené lodi Maria Doria. Snad posté musím připomenout, že mě neskutečně fascinuje, jak s Larou běháme po stropě místo po zemi, potkáváme obrácené zámky na klíče, o lustry zakopáváme a stoly jsou přivrtané nahoře. Opravdu mi dodnes zůstává rozum stát nad tím, že z pouhých čtverců a trojúhelníků bylo možné stvořit tak zapeklitý a tajuplný level, který dokázal navodit tak příjemnou historickou atmosféru. Tohle žádná nová hra nedovede a ono kouzlo Core Design už nenahraditelně v starých TR zůstane a naše oblíbené počítání enginu na čtverečky a vyměřování si Lařiných skoků s rozběhem jednoho čtverce nebo bez něj nás nikdy neomrzí.

V TR3 už je engine zrádnější. Tahle hra vyniká důvtipným zpracováním levelů a prostředí, které mnohdy klame. Jen těžko uhodnete, že když vám tahle plošina pod nohama klouže, jen o krůček dál na další plošině se Lara udrží. Nebo když jdete z kopce dolů, opravdu nečekáte, že tam zrovna bude díra, do které nemilosrdně zahučíme. A konkrétně v Londýně, že se lze motat na jednom místě tři čtvrtě hodiny, než posbíráme všechny lékárničky a secrety a pomačkáme všechna tlačítka, abychom se dostali dál. Navíc je všude tma, prší, okolo se líhne jen zvuk deště a křiklavých ptáků (což není pro hráče s pterofobií zrovna jednoduchá překážka). Navíc je level neskutečně dlouhý a propletený. Celýho musíme projít jenom proto, abychom se dostali do věže se zvonem, na kterou jsme se z dálky dívali hned na začátku levelu. Paradox se zde stává zábavným prvkem. Cesta vede přes hromadu stráží, ptáků, překážek, elektrickou skříň a obrovský vodní hlavolam. Není ale hlavolam, s kterým by si Lady Croft neporadila, že?

První hlavolam také přichází v TR4, kde je nutné získat symbol slunce, zkompletovat ho se soškou bohyně slunce a umístit na podstavec. Hádanky v TR4 jsou naštěstí rozmístěné tak šikovně a jejich úroveň obtížnosti je správně zvolená, aby se hráč nikdy na dlouho nezasekl a vše vyřešil v přibližně stejně dlouhých časových úsecích, pomalu se učíme, co všechno můžeme od Last Revelation čekat a i když obtížnost s každou hádankou mírně stoupá, málokdy se stane, že skutečně na dlouho zakysnete a nebudete si vědět rady (i když o Cistern jsem si taky myslela, že je to záležitost maximálně na dvacet minut).

A abychom se chvíli odreagovali od toho nekonečného střílení, projdeme si s mladou Larou první level v Irsku, kde se setkáme s mnoha tajuplnými postavami, počínaje strašidelnými skřítky připomínající valící se brambory s očima až po ne zcela mrtvého oběšence, který nám dá za úkol najít mu srdce. Netěším se na level, který mě v TR5 nyní čeká, protože už od mala na mě nepůsobí psychicky úplně dobře. V labyrintu se pohybuje hromada ošklivých příšer a skutečnost, že se jim nelze ubránit jinak, než uprchnout, je dost nepříjemná.

Ačkoliv si pořád chvíli zvykám po každém levelu na jiné ovládání, protože Lara se v každém díle ovládá trochu jinak, zatím mě to ještě pořád nepřestalo bavit. A zatímco v některých TR začíná dost přituhovat, protože se pomalu přehupujeme do druhé části hry, v dalších jsme zase skoro ještě na začátku. Takže jdu vstříc dalšímu levelu a doufám, že na to, že si na ovládání vždy chvíli zvykám, už nebude Lara moc doplácet životem.

Tomb Raider: Featuring Lara Croft

 Tomb Raider: Starring Lara Croft

 Tomb Raider: Adventures of Lara Croft

 Tomb Raider: The Last Revelation

 Tomb Raider: Chronicles

 Tomb Raider: The Angel of Darkness

 Tomb Raider: Legend

 Tomb Raider: Anniversary

Tomb Raider: Underworld

_________________________________

Navigace: Jeanettiny zajímavé screenshoty