Level 2: Jeanette, člun, výtah a kraken

Ačkoliv každá hra bývá ze začátku jednodušší, a její obtížnost se postupně ztěžuje, v TR tomu tak rozhodně není. Možná právě proto nás to tolik baví, když nám za patami hned v prvních levelech hoří, propadávají se pod námi pasti, valí se po nás koule, střílí po nás mafiáni, propadávají se pod námi dveře, vyskakují na nás pavouci, topíme se v bazénech, zavírají se před námi natěsno dveře... a taky jezdíme v člunech a následně je necháváme vybouchnout, rozjíždíme gondoly... Je toho skutečně hodně hned na druhý level.

Nejvíc mě to asi baví v TR2, je to takové příjemné a akční. Přeskákat po střechách, pak si sednout do člunu, nechat ho vybouchnout, sednout si do dalšího člunu a rychle projet do dalšího levelu. To je samozřejmě jenom ve zkratce. Je to navíc jediný level, kde hraje krásná "Venice hudba", moje nejoblíbenější z TR2. Proto mám vždy sluchátka na uších a v duchu kleju, že je tento level tak krátký. Ty další v Benátkách jsou sice taky hezké, ale atmosféra už tam není tak jasná jako tady. Benátky máme s Larou společné. Obě jsme je navštívily. I když já jsem to teda měla trošku klidnější.

Během hraní druhého levelu v TR3, Temple Ruins, jsem se při každém druhém kroku ptala: "Pane bože, Core Designe, proč jsi mi to udělal? Proč mě tak trestáš? Za to, že jsem si koupila TR3 a chci si ho zahrát?" Za každým krokem totiž číhá smrt. Tu na vás vyskočí bodáky, támhle se na vás vyvalí balvan, za rohem plivají ohně a když skočíte do bazénu, můžete se modlit, aby vás zrovna netrefila jedovatá šipka. Navíc, ty kobry za každým rohem taky nejsou nic pěkného a když vás překvapí a stihnou otrávit, je to dost k vzteku, že kvůli tomu musíte vypotřebovat lékárničku. Skoky našikmo jsou taky dost o nervy a kdo nezná "kostičkatý engine", tak se zkrátka netrefí a i já jsem občas měla problém Laru nasměrovat, takže chudák končila i ve zdi. A zpět byla ta stará atmosféra, kdy jsem u toho nadávala a nevěděla kudy dál (jo, to už je let...). Rok nehrát má své následky. A Lara se mi dobře pomstila, když se ne a ne trefit tam, kam jsem chtěla, ne a ne se chytit, ne a ne se včas odrazit. A přitom až ten level pustím podruhé, budu si říkat: "Jak jsem se tady mohla proboha zaseknout....".

V TR4 je to závod s časem. Save na každém kroku a můžeme jen doufat, že dveře se nám nezavřou před nosem. Odměnou nám bude Iris a dveře zasypané kameny.

Trošku stresující je pro mě vždy level v Angel of Darkness, opuštěná obytná zóna. Vyklepaně odtáhnu skříň a utíkám, co Laře nohy stačí... Popadnu klíč, chci se vrátit do pokoje pode mnou pro nějaké vybavení, strachujíc se, že policie mě dostihne a... vykašlali se na to. Policisté nikde a i když jsem AoD hrála asi po třech letech, ani tentokrát se jim nepodařilo mě chytit. Možná by se to nepovedlo ani kdybych tam zůstala stát a čekala na ně.

Akce, skákání, zvířata i lidé nebo kraken v TR Underworld. To vše nás čeká v druhých levelech Tomb Raidera. A když jsem zapla Underworld a v tu chvíli si vzpomněla, jak krásná je v něm atmosféra, řekla jsem si, že už to celý rok bez TR asi nevydržím.

Vzhůru do třetího levelu. Čeká nás projížďka na čtyřkolce, v Legend jízda na motorce, v AoD pařížské střechy. Už se nemůžu dočkat.

Tomb Raider: Featuring Lara Croft
Naposledy jsem se z vás posadila na zadek, milí vlci.

Tomb Raider: Starring Lara Croft

Mafii zlikviduje jen jedna věc. Když ji rozložíte na kousíčky.

Nemiř s tím na mě!

Tomb Raider: Adventures of Lara Croft
 Na eleganci je čas a prostor vždy. I když jsou okolo piraňi.

Och, která surová dáma si takto násilím vzala tvé srdce, fešáku...?

Tomb Raider: The Last Revelation

Tomb Raider: Chronicles

Tomb Raider: The Angel of Darkness

Tomb Raider: Legend

Tomb Raider: Anniversary

Tomb Raider: Underworld

___________________________

Navigace: Jeanettiny zajímavé screenshoty