Level 10: Absolvovala jsem psychotesty

Jinak se tahle série levelů skutečně nazvat nedá. Od té doby, co hraji TR level po levelu budu vědět, že desítka je ošklivé číslo. Proč? Čekají mě hned tři pro mě v TR vůbec nejstresovější levely. Docela se mi v TR3 zastesklo po předchozím Aldwych. Oproti Lud's Gate a žluté ponorce mi to nakonec přišlo jako procházka růžovou zahradou. Miluju Londýn. Ale rozhodně nemám ráda tu část s opuštěnou stanicí metra a obrovskou rubikovou kostkou uvnitř londýnského muzea.

V TR1 se dostaneme do Egypta. City of Khamoon není nijak zvláště těžký level, když nepočítám fakt, že na Laru vyběhnou hned dva potomci Atlantidy a systém hraní se opět mění na styl lékárnička - střelba - lékárnička - střelba. Docela si užívám příjemné písčité zpracování a líbí se mi fakt, že s jeho remakem, TR Anniversary, se tu jednička poněkud rozchází, co se týče počtu levelů. TR1 obsahoval jeden level navíc, který byl v TRA spojen s jiným. Takže se posuneme a Lara v TR1 je oproti té druhé malinko pozadu. Nicméně čerstvě jsem měla v paměti, jak Lara bojovala s pumami a atlanťany o level předtím. A nevím proč, ale stejně mě pořád víc fascinuje to zpracování z původního TR. I navzdory faktu, že z tolika počtů polygonů, z kterých se v TR1 skládal celý level, se v TRA skládají jenom Lařiny vnady. Asi je to tím, že když v TR1 skočím rovně, vím na sto procent, že Lara na protější plošinu skočí, a nebude zlobit. Narozdíl od toho v Anniversary můžete skočit a pak jenom doufat, že se naproti slečna Croftová rozhodne chytit.

A dostáváme se k prvnímu psychotestu všech těchto levelů. Skripty jsou vůbec to nejhorší, co mohlo dle mého názoru celý Tomb Raider potkat. Jedna věc je vymyslet, že se před Laru naseká hromada říms nebo kůlů, na které se musí postavit nebo se za ně zachytit a včas se od nich odrazit, aby ji něco nepřimáčklo nebo nerozsekalo. A druhá věc je to uvést do praxe. Pánové, opravdu jsem nebyla spokojená se zpracováním levelu Obelisk of Khamoon a ačkoliv k TRA mám opravdu hodně kladný vztah, proklínala jsem vás a vaši odfláknutou práci na stotisíckrát. Nejhorší je ta část, kde Lara musí přeskákat přes kůly trčící ze země a přitom se vyhnout pohyblivým stěnám, které by ji v nevhodný okamžik rozmáčkly. Jenže můžete skákat jak chcete, ale  Lara kůly pod sebou - díky pohyblivým stěnám - jednoduše nevnímá.

Přeskočí je, nebo je sice zaregistruje, ale postaví se na ně jako na zem, tudíž v další vteřině spadne. Táži se: proč takovou věc do hry strkáte, když to ve finále neumíte pořádně naprogramovat? Desetkrát (a možná víckrát) Lara umřela jenom proto, že ten blbej kůl prostě neviděla. A kdyby se k němu odrazila jen o vteřinku déle, zeď by ji nemilosrdně rozmáčkla. Jak to proboha máme asi v té hře teda udělat? Uvědomte si, že zapálený tombraiderovec (jako třeba já) sice zatne zuby a s pusou plnou sprostých nadávek úsek po dvacátém pokusu překoná. Ale je to pocit tak frustrující a bezmocný, že každý jiný hráč se vám na tohle po pěti smrtích Lary vykašle a pošle vám do studia sprostý e-mail. Khamoonův obelisk je právě kvůli tomu, jak Lara ignoruje místa, kam se má trefit, pro mě největší utrpení v TRA. Jsem opravdu ráda, že remakem prošla jenom jednička, protože mít to i ostatních dílech, spáchala bych sebevraždu.

Ten samý problém nastává v TR Underworld. Lara leze, vy se chcete někam otočit, takže Lara se tím směrem podívá. A když zmáčknete skok, skočí úplně jiným směrem, než se dívala. A vzhledem k tomu, že v Xibalbě jsou ty stěny a kůly tak blbě postavené, že se musíme skutečně na milimetr trefit (protože jinak Lara místo opět ignoruje), dost mi to ztěžovalo hraní. Když jsem konečně získala čtvrtý kámen a vložila ho do stolu uprostřed místnosti, měla jsem pocit, jako bych zdolala Mount Everest. S enginem v TRA a v TRU prostě nikdy nebudu kamarádka. Myslím, že je to hlavní důvod toho, proč jsem TRU dohrála do úplného konce zatím jenom dvakrát. A jestli se mi to povede tentokrát potřetí, půjdu to oslavit.

Nejhorší útrapa nastala v TR3. Vzhledem k tomu, že tento díl znám nejmíň, protože jsem ho dohrála taky jen dvakrát, jsem úplně zapomněla na  fakt, že v té místnosti, kde se musíte opatrně vyhnout hlídači a potápěči, ji musíte nejprve obejít, aby potápěč skočil dolů do vody až potom a tím vlastně otevřel dveře, za kterými se schovává žlutá ponorka. Navíc moje klávesnice funguje tak, že pokud držím ALT, zároveň to funguje jako CTRL. To způsobilo, že během plavání Lara vystřílela všechny šípy v harpuně, takže jsem potápěčům a krokodýlům musela prostě zdrhnout. Nakonec jsem hru nahrála, nejdřív je tam plavala odklidit ruční harpunou a až bylo po všem, osedlala jsem prokleté vozítko a vzhledem k tomu, že jsem si vůbec nepamatovala cestu, trvalo mi odehrání tohoto levelu asi hodinu a půl. Podle mě je to opravdu hodně těžká úroveň, fakt, že se ta ponorka vůbec nedá ovládat, mi taky moc nepomáhal.

Tuto sérii levelů by skutečně mohli dávat vojákům nebo policistům jako psychotesty. Kdo to úspěšně dohraje, toho v práci opravdu nic nerozhodí.

Teď to vypadá jako bych vůbec neuměla hrát. Budu si muset příštím levelem vylepšit reputaci.

Tomb Raider: Featuring Lara Croft

 Tomb Raider: Starring Lara Croft

 Tomb Raider: Adventures of Lara Croft

 Tomb Raider: The Last Revelation

 Tomb Raider: Chronicles

 Tomb Raider: The Angel of Darkness

 Tomb Raider: Legend

Tomb Raider: Anniversary

Tomb Raider: Underworld

 _______________________

Navigace: Jeanettiny zajímavé screenshoty